Vize dopravy
Naše město bohatne. Dávno se již nedíváme na oprýskané fasády domů, stalo se standardem mít alespoň dvě auta v rodině, Dobřichované dali vzniknout řadě kaváren, vináren a nevšedních obchodů. I obec investuje do infrastruktury a každý rok pro nás opravuje jednu až dvě ulice. Při velikosti Dobřichovic to není vůbec špatné skóre. Tvář našeho města se stále mění k lepšímu. Jak ovšem přibývá obyvatel a aut, zvyšuje se i hustota provozu a pohyb po městě se stává méně pohodlným. Je paradoxní, že zvyšující-se životní úroveň vede v tomto případě ke snižování komfortu. Přitom by šlo zařídit, aby se i nadále šlo po městě pohybovat bezpečně a pohodlně pěšky a na kole.
Chce to dopravní plán
Dospěli jsme do bodu, kdy už je potřeba chtít více než jen opravy právě rozbitých chodníků. Cesta k pohodlnějšímu pohybu po městě vede přes vizi. Nejdřív si musíme ujasnit, čeho chceme dosáhnout a poté se při každé další investici do infrastruktury můžeme zařídit tak, abychom se této vizi přiblížili. Proto chceme, aby město mělo zpracovaný dopravní plán, který vytyčí a upraví hlavní trasy pro automobilovou, pěší i cyklistickou dopravu, a to jak „tranzitní“, tak i v rámci města. Správné dílčí kroky totiž můžeme dělat jedině tehdy, když víme, jak má vypadat výsledek.
Vytyčení hlavních tras
Co bude takový dopravní plán obsahovat? Především vymezení, kudy by měly vést hlavní trasy motorového provozu, pěších a cyklistů a to jak pro tranzit, tak pro pohyb po obci. Celé město je potřeba projít, nad každým místem se zamyslet. Potřebujeme, aby se snadno šlo dostat ke škole, na nádraží, do lékárny, do obchodů v Letech, a na další místa. Při plánování je třeba brát v potaz, že trasy musí být především co nejkratší, logické a příjemné. V případě motorové dopravy si myslíme, že jsou již většinově vytvořeny. U tras pro pěší a cyklilsty právě nyní ale město uvažuje o nových propojeních z ulic Palackého a 5. května do Lomené, což nám v samém centru města otevírá nové možnosti.
Vzájemné uspořádání dopravy
Plán musí dále určovat, jakým způsobem se budou stýkat jednotlivé druhy dopravy. V klidných místech mohou sdílet všichni stejný prostor, nemusíme mít v každé ulici chodníky a cyklopruhy. Jinde je potřeba jednotlivé druhy dopravy od sebe oddělit tak, aby slabší účastník provozu byl chráněn před silnějšími. Jako první chodci a jako druzí pak cyklisté před automobily. Ochrana před automobily nikoho nepřekvapí, ale v Dobřichovicích již dnes máme místa, kde budeme muset chránit chodce před cyklisty, protože dálková cyklotrasa Po stopách českých králů je čím dál frekventovanější a pěší nemají vyhrazenou bezpečnou zónu ani paralelní stezku. Vzájemné uspořádání se odvíjí hlavně od intenzity provozu a také od místa, které je k dispozici.
Návaznosti a značení
Kvalita se nakonec vždycky skrývá v detailu. Dopravní plán nám umožní předem promyslet, jak mají vypadat křižovatky, aby byla zachována kontinuita. Když na konci ulice skončí chodník, musí po bezpečném přechodu zase pokračovat. Důležité je, aby řidič, jezdec i chodec už před křižovatkou jasně viděl, jak je doprava v křižovatce uspořádaná, kudy musí křižovatku překonat a odkud má očekávat další účastníky provozu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tam, kde za křižovatkou je jiné uspořádání jízdních pruhů. Hloupé je, když vám před křižovatkou bez náhrady skončí vyhrazený pruh a není jasné, kam máte jet. I v našem krásném městě pár takových pastí na cyklisty už dnes máme.
K čemu nám dopravní plán bude?
Budeme přesně vědět, co chceme. Dopravní plán nám pomůže správně připravovat zakázky na obnovu dopravní infrastruktury tak, aby opravy měly i vyšší smysl než jen obnovu zničených povrchů. Také nám poskytne lepší vyjednávací materiál při diskuzích se SŽDC ohledně optimalizace trati, nebo při jednáních se Středočeským krajem o stavu Tyršovy ulice, která je v krajské správě a město na ni nemá přímý vliv. Naši zástupci budou moci svoje požadavky podpořit zpracovaným dokumentem, který jasně ukáže, proč je tento přechod pro chodce nebo tento podjezd pod železnicí pro nás tak důležitý.
Zpracování dopravního plánu vnímám jako svoji osobní zodpovědnost a v zastupitelstvu se zasadím o to, aby určitě vznikl.
Ondřej Nehasil
Několik příkladů, kterými se musíme akutně zabývat. Do budoucna bychom se podobným potížím mohli úplně vyhnout:
- Na křižovatce Tyršovy a Všenorské vede dálková cyklotrasa. Neznalý cyklista tu ale sotva pozná, že má jet přes železniční přejezd na lávku. Místo toho se pustí po uzoučké silnici směrem k mostu, nebo ještě hůře na chodník, po kterém se nedá jet. Toto místo se bude měnit, v souvislosti s optimalizací železniční trati. Je to příležitost vyřešit zde vedení cyklostezky přes železnici, tak aby bylo intuitivní, bezpečné a pohodlné. Například nízkým podjezdem s rampou.
- Pod Hýčkanou uličkou je přechod přes Tyršovu, kde je chodec velmi dobře skryt pohledu ze silnice. Projíždějící řidiči tam upírají svoji pozornost zejména na výstražná světla železničního přejezdu a přidávají plyn, aby projeli dřív, než se závory zavřou. Přechod je třeba zvýšit do úrovně chodníku a výrazně označit, aby řidiči věnovali více pozornosti přecházejícím chodcům. Město již snahu v tomto směru vyvinulo, silnice je ale ve správě kraje a to iniciativu města hodně komplikuje.
- Samotný pěší přechod přes železniční přejezd u mostu je velmi nepříjemné místo. Celý prostor je sdílený všemi druhy dopravy. Přecházení na druhý chodník na mostě přímo před závorou přejezdu, navíc v napojení cesty od řeky, také není nejšťastnější. Při optimalizaci trati bude tento přejezd zachován, berme to jako příležitost nechat ho vzniknout v lepší podobě. (Pokud by se podařilo přesvědčit SŽDC, že v rámci optimalizace tratě vybuduje v místě propustku na úrovni Hýčkané uličky podchod, vyřešilo by to oba předešlé body.)
- Kdo chce jet na kole do Lidlu, nevyhne se rušné ulici Pražská. Na takto frekventovaných ulicích by již cyklista měl mít cyklopruh nebo paralelní stezku.
- Na křižovatce Pražské a Karlické dochází ke kolizním situacím, kdy řidiči z vedlejší silnice kontrolují hlavně provoz na Pražské, kde dávají přednost, ale nezvládnou si přitom všimnout přecházejících chodců. Pokud by se městu podařilo získat části přilehlých pozemků, mohlo by tuto křižovatku přebudovat na kruhový objezd, na který nyní ale nemá dost místa.
- Dálkový cyklista, který přejede Křižovnické náměstí a vjede do ulice 5. května je směrovkami cyklostezky naveden na chodník, přímo mezi venkovní stolečky místních kaváren.
Všechny tyto body můžeme samozřejmě řešit jednotlivě. Přesto není na škodu zamyslet se nad celkovým uspořádáním dopravy a uplatnit komplexnější přístup.